DJ.Snail :: osobní zápisník

V poslední době jsem zde na blogu opět trochu zanedbával rubriku Ze života. Nějak nebylo o čem psát. Krom jedné společné akce s kolegy z práce a relativně zvýšeného zájmu opačného pohlaví o moji osobu :), se totiž nic moc zajímavého nedělo. S nástupem jara se ale situace mění a můj život opět nabírá nové otáčky. A právě o sled mých zajímavých zážitků z druhé poloviny března bych se zde s vámi dnes rád podělil...

Tak jako většina příznivců mobilní platformy Windows Mobile jsem relativně zklamán ze současného dění okolo této platformy. Microsoft klasická Windows Mobile prakticky pohřbil a v "nové verzi" (de facto v něčem, co s původními WM nemá nic společného, snad krom jádra z Windows CE) přináší rozličná omezení, která vesměs kopírují omezení, kvůli nimž jsem jako fanda dosavadních WM odmítal iPhone. Zkrátka se zdá, že nám Microsoft převelice přivoněl k jablečnému moštu a pokouší se nyní založit vlastní sad :). Já dokonce věřím, že s novým systémem bude mít úspěch, neboť i přes technická omezení (a nebo možná právě díky nim), se nový systém může zalíbit běžným uživatelům, kteří dosud se smartphony nepracovali... Nicméně... – Není to už zkrátka platforma pro geeky, kteří měli své WM rádi pro jejich otevřenost, možnost "tunění", "ladění", kompletní přestavby, atd.

Na to konto jsem si tedy dovolil vytvořit menší vtípek, který je pro příznivce WM sice trochu hořkým soustem, nicméně myslím, že i tak dokáže pobavit ;). Nechť se tedy pravda ukáže a Microsoft přizná zač je toho loket... ;).

V posledních dnech a měsících se často zamýšlím nad měnícím se počítačovým a softwarovým trhem. Jako „fanouška" operačních systémů mne velmi zajímá současný rozvoj v této oblasti, který je – ač to možná není na první pohled toliko patrné – více než bouřlivý. Je pravdou, že na běžných počítačích stále vládnou majoritní Windows od Microsoftu, ovšem nově uváděná zařízení uvádějí často v život i zcela nové systémy a koncepty uživatelských rozhraní, která bychom si před pár lety asi jen těžko dokázali představit. A právě nástup nové éry „Smart" zařízení, která mají stále častěji tendence nahrazovat zaběhlé způsoby používání počítače, by mohl změnit i to, co se většině z nás zdá dosud nezměnitelné – vládu Microsoft Windows nad světem výpočetní techniky pro běžné spotřebitele.

Očekávané se stalo realitou a tak před pár dny na Mobile World Congressu uvedl Steve Ballmer na veřejnost dlouho utajovaný nový operační systém pro mobilní telefony z dílny Microsoftu. A nový tedy opravdu je. Ačkoliv jádrem je stále starý dobrý kernel Windows CE (který se samozřejmě stále vylepšuje – aktuálně vychází z Windows CE 6), tak uživatelské rozhraní klasických Windows Mobile bylo zcela zahozeno a na svět se dostává zcela nový systém pojmenovaný již ne jako Windows Mobile, ale Windows Phone 7 Series.

Ve středu, 27. Ledna 2010, se něco stalo. Něco, co ovlivnilo dějiny výpočetní techniky, něco, co zcela změnilo budoucnost. Steve Jobs – big boss společnosti Apple, vystoupil za hlučného aplausu na podium v černém svetru a pronesl jediné dvě hlásky, jež změnily běh dějin – iPad...

Přibližně nějak takhle by mohl začínat nekritický článek od jednoho z tisíců fanoušků Applu a jeho výrobků. Podobných oslavných článků se skutečně „vyrojilo" nebývalé množství již několik dnů a týdnů před zmiňovaným datem. K čemu tedy ve skutečnosti došlo a skutečně se stalo něco tak převratného, jak fanoušci Applu a jeho produktů očekávají? Pojďme se na celou záležitost podívat v trochu širším kontextu...

O katastrofickém zemětřesení na Haiti jste již jistě slyšeli. Tisíce lidí se rázem ocitli bez domova, stovky lidí zemřelo, miliony snů o lepším životě se rozplynuly v jediném okamžiku, kdy se Země otřásla. Katastrofy těchto rozměrů nám davají najevo, jak moc nicotní jsme před silami přírody a ukazují nám, že mi, jichž se tyto hrůzy osobně netýkají, jsme velmi šťastní lidé... Nebuďme proto lhostejní a podívejme se, kde a jak můžeme pomoci.

Rád bych touto cestou krátce poděkoval všem pravidelným i občasným návštěvníkům tohoto blogu. Právě díky vám se mi cca. na přelomu minulého a tohoto týdne podařilo překonat hranici 100000 zhlédnutých stránek. Před třemi lety a pár dny, když jsem tento blog zakládal a umisťoval na něj počitadlo přístupů se mi zdálo téměř nemožné, že bych tohoto čísla někdy dosáhl. Dnes, po třech letech se to stává realitou. Prvních deset tisíc zhlednutí pro mě bylo malým svátkem a stejně tak každých dalších deset tisíc. Při padesáti tisících jsem to přestal sledovat a čekal na další padesátku. A je to tady :). Dalších 50000 stránek zobrazených na tomto blogu během posledních deseti měsíců...

Nezbývá než poděkovat všem, kteří tento blog čtou a zejména pak všem vám, kteří jej čtete rádi a pro něž mají informace, příběhy a zamyšlení, které na totmo blogu prezentuji nějaký smysl. Věřím, že i přesto, že jsem se v posledních měsících blogu zase tak intenzivně nevěnoval, jej budete rádi číst i nadále a že vám budu moci přinést zajímavé myšlenky, postřehy – zkrátka něco, co vám k něčemu bude. Ještě jednou děkuji a těším se na setkání nad novými články...

V polovině prosince loňského roku mi po měsíčním čekání dorazil ze Sunnysoftu mnou objednaný nový telefon HD2 z dílny HTC. Nebyl to první telefon této značky který vlastním a nebyl to ani první smartphone. Přesto je tento telefon něčím zvláštní a zajímavý a já bez dlouhého přemýšlení věděl, že právě tento přístroj chci. A to hned z několika důvodů. A právě o důvodech, pro něž jsem dal přednost právě tomuto zařízení před jinými a o svých zkušenostech z používáním tohoto přístroje bude tento dnešní článek...

Ani se tomu nechce věřit, ale rok 2009 je za námi. Osobně mi připadá, že jsou to nějaké tři čtyři roky co kolem náš „klokotal" boom přelomu tisíciletí a ono už uteklo deset let. Neuvěřitelné... Nechci ale v tomto momentě vzpomínat a vlastně ani rekapitulovat onen uplynulý rok. Stačí se totiž podívat do rubriky Ze života a zde je za onen rok vlastně jen několikero článků, jelikož jsem takto retrospektivně a za delší časová období psal již v průběhu roku. A proto přejdu rovnou ke svému přání. Přeji vám do roku 2010 jen to dobré, pevné zdraví a mnoho zdaru ve všem konání. A více již v následujícím tradičním videopřání...

Všem čtenářům mého blogu, bych dnes rád popřál šťastné a veselé Vánoce. Vánoce takové jaké si představujeme. Vánoce, jaké jsme každý zažil jako dítě. Přeji vám, abyste alespoň na chvíli mohli znovu zažít to nepopsatelné kouzlo Vánoc, které se s věkem postupně vytrácí. Abyste se alespoň na chvíli vrátili do vlastních dětských let, do doby, kdy balíček znamenal zázrak a svítící stromek rozzářené dětské oči. Přeji vám všem mnoho pohody, lásky a klidu. Mnoho pospolitosti s vašimi nejbližšími a hlavně hodně zdravíčka, které je jedním z pilířů spokojeného života...

A jelikož k Vánocům patří jistě i dárky, mám pro vás dnes jeden i já. Je jím veselé video, které jsme natočili přede dvěma dny na jedné předvánoční „pánské jízdě" spolu s mými přáteli Standou a Vláďou. Tak snad se budete bavit alespoň z poloviny tak dobře, jako my při jeho natáčení.... :).

Pravidelní čtenáři mého blogu vědí, že již od doby vydání Internet Exploreru 7 používám jako svůj primární prohlížeč právě IE. Krom něj se však nebráním ani jiným prohlížečům a pravidelně testuji nové hlavní verze prakticky všech hlavních prohlížečů pro Windows platformu, tj. Operu, Firefox, Chrome (jenž primárně využívám na netbooku) a sem tam i Safari. Operu 10 jsem ještě nezkoušel a rozhodl jsem se ji zkusit až s příchodem verze 10.10, která přináší funkci Opera Unite. A dal jsem jí šanci opravdu velkou – nastavil jsem jí jako svůj výchozí prohlížeč ;). Jaké jsou mé dojmy po zhruba týdnu a půl používání tohoto prohlížeče? O tom už více v tomto článku...

Každý rok 1. prosince mám takový malý důvod k menší oslavě a dobré zábavě. Své narozeniny totiž slaví naše místní rádio, které mě v mém životě provází už pěkných pár let. Tím rádiem je Rádio Egrensis a já bych na tomto místě, u příležitosti jeho osmnáctých narozenin, rád krátce vzpomenul na ty roky, po které nás už Egrensis životem provází.

Informace o tom, že v příštím roce hodlá na trh operačních systémů vstoupit i internetový obr Google vám jistě neunikla. Jeho ChromeOS, aka GoogleOS byl ostatně očekáván v IT kruzích již několik let a tak vlastně Google nikoho ani příliš nepřekvapil. Co však mohlo někoho překvapit je koncept nově chystaného operačního systému, který zcela spoléhá na tzv. cloud computing. Oč vlastně jde a zda má nový OS z mého pohledu šanci na úspěch a případně kde, se pokusím osvětlit v tomto článku.

Jsou to právě dva měsíce, kdy jsem se zde rozepisoval o svých letních zážitcích a prožitých událostech a slíbil jsem, že brzy budu se psaním pokračovat, neboť mne toho ještě dost čeká. Nakonec jsem si z některých objektivních i subjektivních důvodů dal se sepsáním těchto událostí poměrně dost na čas. Nyní jsem ale opět zde, neboť tyto události jsou již za mnou a tak se vracím na tento blog, abych je zde zaznamenal ve formě dalšího článku v rubrice „Ze života". V rubrice – pro vás čtenáře – možná ne až toliko zajímavé, nicméně pro mě hodnotné, neboť mi pomáhá „archivovat" můj život a rozpomínat se na prožité dny, které bych si rád uchoval...

Miluji hudbu – o tom jsem zde již psal. Mám rád mnoho různých hudebních stylů a jejich kombinací a krom pár výjimek se mi dokáže hudba zalíbit bez ohledu na styl. Přesto existuje jeden styl, který mám raději než ostatní. Styl, který mně dokáže uvolnit, naladit a přenést přes problémy za hranice možného – Trance.

Tento blog je veskrze blogem apolitickým, ale občas se prostě vyskytne téma, které mne přiměje k tomu, abych i zde na blogu lehce do té politiky zabrousil. A občas s tím možná někoho pozlobím, takže se předem omlouvám, pokud se svým článkem dotknu vašeho vnímání věci. Politickým tématem, které mne tentokráte vede k sepsání „politického" článku na tento blog, je náš pan prezident Václav Klaus a jeho postoj k tzv. Lisabonské smlouvě.

Tak vás všechny po dvouměsíční odmlce opětovně zdravím z mého blogu. Je pravdou, že jsem to s tím blogováním během léta tak nějak „flákal", ale jistě mě pochopíte. Zkrátka jsem si užíval léta a nebyl čas tu publikovat dílčí zážitky, či snad nějaké bezobsažné nesmysly – ostatně těch dílčích zážitků, pocitů, atd. si celé léto užívali moje kontakty na Facebooku ;). Facebook ale není vše a blog je přeci jen něčím stabilnějším a ne tak prchavým. A jelikož bych si tedy rád uchoval své zážitky ve formě nějakého trvalejšího zápisku, tak vzniká tento článek...

Dělám to tak již několik let po sobě a stále mne to neomrzelo. Jakmile začíná léto a s ním mezinárodní filmový festival, tak odjíždím do Karlových Varů, abych si zde řádně odpočal a zrelaxoval se. A nejinak tomu bylo i letos. Tento článek však nebude ani tak o tom, co jsem letos v Karlových Varech konkrétního zažil, ale zejména popisem toho, proč mám vlastně tohle město – a zejména v období festivalu – tak rád. Navíc mi umožní zpracovat i další dvě témata, která již delší dobu nosím v hlavě, respektive se jich alespoň dotknout. Proto jsem se – alespoň krátce – rozepsal i o „kultu celebrit" a také o tom, že si rád připlatím za zážitky, protože za ně nakonec platíme všichni, ať chceme, nebo ne...

Operační systém Windows 7 používám v jeho RC verzi již nějaký ten pátek k plné spokojenosti. Před pár dny jsem však narazil na zajímavý problém při pokusu o import videa z MiniDV kamery. V systému Windows 7 (RC) jsem totiž nepřišel na to, jakým způsobem video z kamery naimportovat. Naštěstí jsem již objevil řešení o něž bych se zde rád podělil i s případnými dalšími tápajícími uživateli.

Po delším čase se zase na IT scéně odehrává něco významnějšího, co stojí za zmínku. Jistě nejsem první a nebudu ani poslední, kdo o dvou významných událostech posledních dnů – totiž o uvolnění webového prohlížeče Mozilla Firefox verze 3.5 a druhého servisního balíčku pro českou verzi Windows Vista – píše. Přesto si myslím, že je důležité zde na blogu tyto novinky zmínit a samozřejmě k nim také dodat nějaký ten osobní postoj ;).